Staré hry, aneb historie odpadkových košů

Velice často píše o historických hrách, jako by šlo o barbarskou hrůzu, či dokonce lůzu starých počítačů, které jsme nejednou dusili pod náporem plošinových her.

Proč se (ne)obracet ke starým hrám zády

Uživatelé Internetu jistě z velké většiny zažili časy, kdy každý vlastník počítače byl odkázán jen na sebe. Hry byly takřka jediná možnost, jak smysluplně využívat počítač. Pakliže mělo dítě to štěstí a rodiče nebyli finančně zaostalí, mohlo si dovolit krmit věčně hladový Telecom, neboli dnes známou Telefonicu O₂.

Další možností bylo nakupování her, jejich vyměňování. Softwarové pirátství, neboli též Warez se tehdy nedal dosledovat přes Internet. Jenom z anonymních tipů se udávali lidé, kteří vlastnili větší množství multimediálních materiálů, či vypalovacích zařízení. Společnost četla tištěné magazíny a ten kdo měl Internet před novým tisíciletím, načež nebyl z Prahy byl opravdu elita. Internet započal velmi vysokými cenami za minuty a de facto se používal nejvíce na vysokých školách a firmách, které si platili přípojky.

Časy, kdy se přišlo domů ze školy, hodila se taška do kouta byly krásné. Dennodenní rituál strávení volného času většině z nás zůstal dodnes. Spustil se počítač a pokud jsme nevyňali CD ze zásobníku od minulého dne, spustili jsme stejnou hru, která se třeba kousala z nedostatku paměti, ale i tak byla krásná a hodina, či dvě už nehráli roli.

Grafická stránka her zpočátku byla velmi zaostalá, až odpudivá, ale počítačové hry byly svým způsobem neopakovatelně stejné. V jednom brdu se hrály plošinové hry, se kterými se dalo vyjít na disketu 3,5 palce a pod DOS fungovala většina z historie, což se hodilo, když jsem měl gigantický 80mb velký pevný disk u prvního počítače a instalace Windows 95 tedy technicky nepřipadala v úvahu.

Nejhorším případem jsou lidé, kteří si stěžují na staré hry, které hráli a následně se dokáží vymluvit na dětskou chuť si hrát, což v celkovém důsledku působí pateticky. Osobně staré hry uznávám, volím je a pokud by nebylo na výběr jiné řešení, zahrál bych si je vzhledem k času a co vy? Zlomek z nás ještě nemá ani Internet a drobek zlomku trpí pod starými herkami, ba lidsky lepšími kalkulačkami minulého století, avšak naštěstí ne století páry, ale až toho příštího.

Jaké jsou rozdíly v praxi?

Staré přísloví, které praví, že to co se rádo mívá, to se škádlivá není od cesty, avšak každý človíček by si měl v hlavě přebrat jestli víc nenávidí vzpomínky na staré časy, nebo to, že hraje rád hry. Někteří lidé nejsou se sebou spokojeni a myslí si, že hraní her nikam nevede, ale to je velký omyl, ve všem se lze prosadit a pokud jste hráli staré hry, jistě máte přehled co mělo a co nemělo úspěch.

Dnešní pohled laika na mizerný vzhled, primitivní zvuky poskytuje dokonalou základní školu her při přestupu na střední školu her a mistři, kteří reprezentují, či jezdí na srazy se mohou značně značně společensky vyvinout a pracovat pro herní společnosti jako testovací hráči, kteří radí programátorům a grafikům do čeho zasáhnout a co nechat. Tyto pozice jsou velmi dobře ohodnocené a zároveň pomáhají tito náruživí hráči obohacovat svět her.

Závěrem video z Diablo III