Spekulace s doménami, aneb jak se bohatne

Spekulace je už sama od sebe výraz, který nevnáší moc jistoty a natož pokud jde o domény. Doménová spekulace je laicky řečeno před-nákup domény o kterou by mohl být zájem. Zakoupená doména se pak prodává za navýšené částky jiným.

Je spekulace užitečná, nebo je to způsob parazitování?

Vzhledem k tomu, že nyní vychází zdánlivě s tímto tématem nesouvisející Windows 7 jsem na jednom z celostátně čtených magazínu dozvěděl, že Microsoft zapomněl registrovat domény pro již zmíněný nový Windows 7.

Důsledkem toho je, že v Austrálii si doménoví spekulanti zabrali veškeré varianty pro tento OS a nejinak je tomu i u nás v České republice.

Když byl Internet relativně mladý, tedy doba před rokem 1999, bylo možné sledovat, že si vysokoškolští studenti nakupovali domény s dnes nejluxusnějšími frázemi, které jim dodnes vydělávají.

Postupem času se k Internetu dostávalo více veřejnosti a samozřejmě s poptávkou rostl i zájem uspokojit odpovídající URL adresou, která se musí každý rok platit držiteli domény 1. řádu a tím je konsorcium NIC.CZ .

Doména má v dnešní době pravidla, že muže být minimálně 4 znaky dlouhá. Existují také předražené výjimky s jedním; dvěma, třemi znaky. Doména s méně než 4 znaky má speciální tarify a pokud si někdo vzpomene na slavné počátky vyhledávače 1.cz , tak roční platba jen za držení domény byla a je přes milión Korun českých.

Pokud si tedy vezmeme, že společnost si dlouhodobě buduje jméno, jako třeba světoznámá Altavista na vyhledávání která byla v Internetu hvěždou, než přišel Google, je jasné, že spekulace okolo nezakoupené domény byly obrovské.

Teď si představme, že celý elán vyhledávače vymřel jen na tom, že Altavista neměla vlastní doménu a spekulanti se s URL altavista.com začali hádat o ohromné částky a podíl ve společnosti.

Dále to jistě není nutné dopovídat a každý si vytvoří obrázek o hyenismu a „cizopasnictví“ na cizím úspěchu. Spekulace není ohraničena jen na Internet, ale také na telefonní čísla za 10 tisíc Korun i více můžete pořídit unikátně jednoduché číslo.

Vzhledem k tomu, jaká je šance, že si v obchodě s mobilními telefony najdete kartu s čísly v pořadí se mi zdá, že operátoři záměrně čísla poskytují spekulantům, kteří se na nich dále vozí a běžný člověk je opatřen číslem, které odpovídá složitosti středně silného hesla.

Proč se doménová spekulace více neřeší?

Ještě nedávno, když se celosvětový správce všech domén světa rozhodl zavést pro Evropu koncovku 1. řádu .eu, započal závod a všichni spekulanti rychle vykoupili lukrativní domény. Nejlépe se prodávalo všechno co patřilo státním organizacím a nikdo se k tomu při zavádění nehlásil.

Dnes jsou karty rozdané a je poměrně velký problém sehnat dobrou doménu. Většinou se setkávám s dobrými názvy převážně u lidí, kteří ani neví, že mají v ruce trumf ke spekulaci a osobně bych takovéto domény ihned prodal.

Tím se dostávám k tomu, že nemohu odsuzovat něco, co bych sám nepovažoval za špatné. Můžu si připadat jakkoli fekální pro českou společnost, ale vždy tu bude převažovat pocit zisku a ten mě stornuje pud. Nehledě na to, že do Internetu jsem peněz nastrkal dost a chci tudíž něco zpět.

Jak vyřešit problém s nalezením vhodného jména

Pokud nejste tak bohatí ani tak velcí, jako například Telefonica O₂ , která mimochodem řeší problém tím, že má jedinou Corporate site na doméně O2.com , tak si vezměte tužku a papír s cílem obohatit českou mluvu o nový gramatický útvar, protože jinak to nejde a půjde to hůř a hůř.