Knihy jako zdroj informací nezaniknou

Stále více se hovoří o vytlačení knih z běžného života, co je na tom pravdy a co ne? Knihy jsou zdrojem informací již celá tisíciletí, ať jde o klínové vryty v Mezopotámii, nebo čínské znaky.

Historie písma je velice bohatá

Písmo je nezávislý projev znaky, které představují určitý význam, který je se nutné naučit do významu řeči. Za vůbec nejstarší písmo je pokládáno písmo klínové, které vzniklo ve 4. století na území Sumeru, což byla jižní část Mezopotámie.

V průběhu staletí se tvorba děl přesouvala do klášterních skriptorii, kde byli písaři, kteří ručně psali a zdobili stránky knih, proto byly knihy před 16. stoletím výsadou jen velice majetných jedinců a vědění bylo bedlivě střeženo.

Největší pokrok vykonal Johan Gutenberg, kterému je přisuzována od roku 1447 zásluha na vzniku knihtisku. Církev proti tomuto způsobu radikálně bojovala, ale časem se knihy rozmohly a pokud si lidé knihy nemohli koupit, mohli zajít do knihoven, kde byly knihy k přečtení připojené k poličce se silným řetězem.

V čem tkví síla knih

De facto knihy jsou oblíbené pro svou informační hodnotu, jistěže existují z hlediska termínu zmetky, které se do oběhu dostaly snad jen násilím spáchaném na vydavateli, ale pořád to nic nemění na tom, že uživatelé prostého počítače nikdy nedostanou takovou dávku informací, či beletrie, jako z půl roku tvrdé práce autora knihy.

Články, které profesionální redaktoři sepíší za hodinu, či dvě mají téměř mizivou informační hodnotu, nic nepředávají, snad jenom fakta, která nejsou podána úplně. Pokud jde o beletrii, na internetu není prakticky možnost číst až na několik málo webu beletrii, která by vypovídala češtinou naší doby.

Každý tvořivý člověk chápe papír jako mučící nástroj školních lavic, ale též jde o podvědomé tiky, které nás nutí chápat papír jako cennou věc a to z hlediska informací. Jak by školy fungovaly bez papíru? Jak by organizace pracovali s informacemi?

Radikálnější si v duchu řeknou frázi „notebook“, ale ten nic neřeší! Podává pouze pojem o tom, že máme nástroj, který je na práci i na cestách, ale přiznejme si, kolik z nás dokáže vydržet efektivně pracovat, pokud má po ruce nějaký kabel k Internetu, nebo hru a teď si představit malé děti, jak v 1. ročníku základní školy kreslí ve vektorech své první výtvory v abecedě působí nereálně.

Kdyby něco takového nastalo, byla by to zkáza veškeré tvořivosti a zručnosti. Děti by bravurně uměli jezdit prstíky po dotekové podložce, ale v praktickém životě by se podepisovali jedině otisky svých prstů, na kterých by měli mozoly od neustálého ježdění po dotekové podložce, která zastupuje myš.

Závěrem

Trochu krkolomný článek měl podat svědectví o tom, že bez knih nemůže společnost fungovat ani kdyby byla knihovna na Internetu, vše je závislé na hmotné kultuře, nikoliv na pevných discích.