Domů

Proč se nemůže Linux dostat na přední pozice OS

17. 2. 2008
| Kategorie:

Je to úděl a spousta práce, že Bill Gates přišel jako první, přičemž chytil možnost a zhostil se vyvíjení OS. Linus Torvalds a jeho Linux bohužel přišel, viděl a neměl prostor a ani podporu, aby se zhostil.

Úvodem k dnešním poměrům OS

Jak vyrostl Microsoft

Samotný Bill Gates již od mládí pracoval na kalendáři pro univerzitu, za který přišel na 4000 amerických Dolarů. V průběhu mládí se ke konci studia na vysoké škole dal dohromady s Paulem Allenem, který i dnes je druhým nejvlivnějším mužem Microsoft Corporation a dohromady s Billem měli malou firmu Micro-Soft.

Společně zakoupili nevýznamný systém 86-DOS za 50 000 amerických Dolarů od firmy SCP. Tomuto systému v té době mírně pozměnili Kernel a nazvali jej MS-DOS 1.0. Jako na zavolanou v té době IBM a Intel společně plánovali vydání nového počítače, na kterém měl běžet OS TopView, avšak vývoj systému měl řadu potíží a protože společnost si nemohla dovolit riskovat, oslovil IBM maličký Micro-Soft o licenci na MS-DOS.

Samozřejmě, že Bill a Paul chtěli opustit garáž a proto se oběma nabídka od IBM náramně hodila ke vzájemné spolupráci. IBM byl mohutný jako dnešní Google a Microsoft, a proto v Micro-Soft neviděl žádné nebezpeční a při vývoji opovrhovalo vedení IBM do řad Micro-Soft, což vyvrcholilo sporem při vývoji OS/2, což byl systém, který za podpory IBM samotná IBM lehkovážně opustila a Bill a Paul se odloučili od IBM zlehka a svou firmu v té době přejmenovali na nynější název a tím započala éra Microsoft.

Jak vyrostl GNU Linux

Samotný zakladatel Linuxu Linus Torvalds začal psát Linux jako studijní hobby, avšak za úplně první osobu, která měla za cíl vytvořit systém, který by byl zdarma přístupný všem se jmenoval Richard Stallman. Jeho vizí bylo vytvořit systém pod dnes velmi známou licencí GNU, který by byl v jádrem Unixu, ale zachoval se zdarma a volně dostupný všem i se zdroji.

Jelikož licence GNU neexistovala, založil jí a začal pracovat na shromažďování dnes velice složitých kódů a editorů, které byly tehdy téměř nedostupné. Vývoj GNU/Hurd měl svá slepá ramena, jako vývoj GNU/Trix od Thomase Bushnella a prakticky od roku 1983 do roku 1990 na nic kloudného nezískal.

Požehnáním se mu stal tehdy dnes známý Linus, který se svým koníčkem dal za vznik GNU/Linux a tím vesele vznikl Kernel, který dnes běží na všech distribucích Linuxu jako součást Unix a jednotlivé společnosti si Kernel obohacují, jako například Ubuntu s Desktopovou aplikaci Gnome a spousty dalších distribucí s vlastními doplňky.

Kernel je synonymum pro jádro systému a i Windows má svůj Kernel. Jestliže Linux vydá Kernel. Následně například společnost Suse stáhne tento Kernel a obohatí jej o své prostředí KDE, upraví registry, změní klíče a spousty dalších změn. Poté zabalí celý balík i s Kernelem a vytvoří distribuci, kterou následně prodává, nebo nabízí ke stažení. Zde je si nutné uvědomit, že Suse si účtuje peníze za doplňky a ne Kernel, ten je volně ke stažení.

Linux je skvělý, ale měl smůlu

Linux je výrazně pokročilejší než jakýkoli jiný Open Source systém a má stejná práva být označován za OS, ale samotný Windows měl tu výhodu, že žádný jiný systém mu nepřicházel ke konkurenci a IBM maličký Micro-Soft podcenil, ba přímo vyhnal se svých řad a zcela zdarma věnoval pro přejmenovaný Microsoft OS/2, který ve svém pseudonymu měl další stadium již Windows 3.0, který pokračoval na Windows 95.

Firmy, které tehdy vznikaly, potřebovaly nějaký systém a Linux nepřicházel s chudým Kernelem v úvahu, jelikož jeho správa byla ve fázi, kterou Microsoft přeskočil se zakoupeným 86-DOS.

Intel, MSI a spousty dalších organizací si tohoto zájmu o Windows všimli a začali vytvářet ovladače a počítače vhodné pro Windows a prakticky tím Microsoft měl vše, co potřeboval k výdělkům.

Když Microsoft vydal první verzi svého textového editoru (Předchůdce Office Word), všichni se smáli. To samé se dělo téměř u všech aplikací i v Linuxu. Stály za tím měsíce sedění u počítače a toto si Linux jako zájmový a nevýdělečný projekt v Kernelu dovolit nemohl a tím přicházel o cenné možnosti.

I přes nepřízeň osudu si Linux získal řadu zastánců, ale skutečnost je ta, že Linux si nemůže získat více uživatelů, ač jeho znalci mají srdce sebevětší. Důvodem je jeho otevřenost a nevýdělečnost. Firmám je neperspektivní a nepřínosný, ačkoli to mnoho firem s Linuxem zkoušelo prorazit a některým aplikacím se stal přínosem.

Existují doplňky distribucí, ale žádná distribuce nemá sílu poskytnout ovladače pro všechny konfigurace a překompilování programů těžko zvládne začátečník nemluvě o terminálu, který vydá na tlustou knížku a ani to nedodává jistotu plné funkčnosti.

Závěrem

Linux je silný operační systém a velmi dobrý, ale nemá dostatek vnitřní podpory, aby mohl uspět na poli počítačů jako domácí systém. Uživatelé odrazují téměř mizerné aplikace a nedostatek ovladačů, které se velmi těžko shání, pokud nejdou překompilovat pro Linuxovou distribuci.

Linux není Windows, každý OS se bude ubírat svými cestami a pokud bude stále více lidí se srdcem k tučňákovi, tak to bude jedině dobře, ale běžný uživatel po Linuxu nesáhne.