Každý alespoň trochu počítačově gramotný člověk s přístupem na Internet si zkusil, jaké je to si pokosit pár panáčků. Vývoj herního průmyslu jde rychle kupředu a uživatelé kladou nároky na spustitelnost her přímo z prohlížeče, ale co je na tom pravdy?
Historie her v prohlížeči webových stránek
Vše začalo s prohlížečem Netscape , který pro své účely vytvořil dnes velmi populární JavaScript k dynamickému využití tehdy velmi omezeného HTML.
Byl to veliký krok vpřed a to, že tento jazyk vznikl na otevřené platformě z něj činilo velmi silný nástroj na boj proti tehdejšímu Internet Exploreru, který reagoval vytvořením ActiveX prvků.
Do jisté míry zdánlivě nesouvisející Java, která nemá mít s JavaScriptem nic společného začala také silně hýbat světem, když byla v roce 1997 společností Sun Microsystems uvedena na trh.
Tehdejší Internet nebyl ještě zralý pro takto pokročilé využití, kdy je stránka zpracována na straně prohlížeče a tak se programátoři pokoušeli o vytvoření různých kolejí dynamického HTML s názvem DHTML, PHTML, SHTML.
Java je v současné době jedním velkým zástupcem ve kterém lze vidět jak budoucnost aplikací na webu, tak i her vedle dnes velmi moderních aplikací AJAX, které jsou dalším stupněm JavaScriptu, dá-li se to zjednodušit.
Java je brána současnosti i budoucnosti
Her na on-line žánry MMORPG je dnes plno, ale absolutní většina bezpodmínečně potřebuje pro své úspěšné spuštění stažený a nainstalovaný klient, který v konečném vyúčtování jen komunikuje se serverem s daty o hráči.
Java je podobná, poněvadž se do počítače stáhne knihovna a s touto knihovnou pracuje prohlížeč tak, že se při spuštění Java appletu nejčastěji v tágu iframe se spustí aplikace, kterou knihovna Java přeloží s mnohem menšími nároky na objem stažených dat.
Jistým způsobem jde o podobný mechanismus, jako stažení klienta, ale uznejme, že stahovat kvůli 3 hrám 3 klienty je trochu barbarské, když Java má jedinou knihovnu a s ní prohlížeč pracuje.
Bude budoucnost her ve jménu Open-Source?
Některé dnes existující hry vychází ze starších her. Známým příkladem je Digital Paintball 2 , který by nikdy nevznikl, pokud by tvůrce hry Ubisoft nezměnil licenci hry Quake II .
Množství těchto her se zvyšuje obzvláště díky silnému zastoupení Linuxu, který klade důraz na otevřenost, ale pořád to nebudou hry v takové kvalitě a propracovanosti žánru, pokud si nepřiplatíme.
Mezi nikdy nekončící hru patří World of Warcraft , jenž slaví nesmírné úspěchy i přestože jeho klient už se dávno přesáhl velikost i se všemi patchi hodně přes 3 gigabajty.
Lidé se stále méně snaží držet v domácnosti a touží hrát nevázaně na prostředí. K tomuto účelu je potřeba mít něco, co je schopné automaticky pracovat s různými počítači a tím je již zmíněná Java.
Mezi nejvíce známe hry napsané čístě v jazyce Java patří hra RuneScape , kterou lze de facto pustit v jakémkoli prohlížeči na počítači, který má nainstalovaný balík Java rutine.
Důvod proč to zmiňuji je ten, že například v kavárně, nebo na školních počítačích je obvykle zakázáno cokoliv instalovat a Java je dnes téměř standardní výbavou. Licence se okolo těchto produktů neřeší a to může značně usnadnit práci údržbě příslušného počítače.
Závěrem
Java je všestranný jazyk, nejen pro programy, ale dvojrozměrné i trojrozměrné programování. Bohužel již dosáhla vrcholu a neustálým rozvojem z ní vzniká jakýsi chochol funkcí.
To může nahrávat klientům, které jsou napsané v jazycích, které přímo rozdávají příkazy procesoru, zatímco Java se musí přeložit do příkazů pro procesor.

Pointa
A pointa je kde?
Zmatenější článek jsem už dlouho nečetl.
Normálka
Všechny Ibanovy články a většina vět v nich obsažených jsou zoufale zmatené. Už samotné porovnání Javy (platforma, programovací jazyk) a her (software pro ukrácení dlouhé chvíle) je velmi zcestné a je jasným důkazem toho, že autor to nemá v hlavě v pořádku. ;-)
Mimochodem, Ibane, co znamenají HTML tágy? Tágo se ti hodí maximálně tak na kulečník, tág neexistuje a správné označení je HTML tag nebo značka.
Tágy, nebo tagy
Netuším kde jsem to vzal, ale označení tágy se mi vcelku líbí, teď asi půjde jen o to, co preferuje většina, že?
Pointu vždy není nutné hledat
Tento článek je zamyšlením se nad tím, co Java může v budoucnosti znamenat. Pointu nechávám ve většině článků na čtenáři, aby si ji domyslel dle vlastních znalostí.