Co obnáší počátky tvorby webových stránek

Článek představuje subjektivní názory redaktora

Dnes se s počítačovými znalostmi stává standardem, že každý kdo alespoň má víceméně přístup na web umí značkovací jazyk HTML, ale co obnáší tvorba takového projektu pro jinou organizaci?

Co není, musí být

Začátky každého tvůrce webových stránek jsou primárně chatrné. Jde především o strach z nelogických kódů, které ze začátku vypadnou do ztracena.

Leč by si to mnoho lidí přálo, nikdo se do kódů nezasune automaticky. Jsou za tím roky praktického setkávání se s kódem a jeho pokusy o následné začlenění do webové stránky, či aplikace.

Značné výhody nabudou ti, kdož mohou navštěvovat hodiny výpočetní techniky a to nejen formou papírového učení. Pokud dotyčná osoba nemá chuť si lidově „zařádit“, nenaučí se ani tak primitivní věc, jako jsou tágy.

Každopádně kdo chce začít tvořit webové stránky, musí vědět, jestli je ochoten začínat s nějakým starším WYSIWYG editorem a dá si tu práci se to naučit bez knih, nebo se bude biflovat a nic se nenaučí.

Kodex kodéra a webového znalce

1. Kodér stránek musí být zprvu schopen neustále dělat nové verze něčeho převážně na témata, která jsou naprosto nepodstatná.
2. Nový kodér se musí vzdát veškerého času k hraní her, pokud se chce něco naučit.
3. Kodér musí být přínosem a nikoliv mínusem pro případného zájemce o web. (Musí naslouchat názorům jiných)
4. Je-li kodér na holičkách, vždy se zeptá zkušenějších a nebude se předvádět, že to, na čem visel už vyřešil.
5. Stane-li se kodér webovým znalce, pozná to tak, že si bude schopen samostatně vytvořit kus kódu v libovolné délce validně, aniž by nahlížel do příslušných nápověd.
6. Věří-li kodér v kodexy, nikam to nedotáhne.

De facto správný tvůrce webových stránek věří jenom konsorciu webových standardů a své náladě, dle které se rozhodne, jestli je lepší jako pozadí čistě červená, či usmrkaně tyrkysová.

Tím narážím na další velký problém a tím jsou zkušenosti. Pokud bych věkový průměr dnešních tvůrců webových stránek měl měřit, jednoznačně se začínají prosazovat děti.

Není nad to mít IT guru doma u pece, ale přeci jen, je dítě schopno dostát závazků jako dospělý? Co dítě vede k tomu, aby pracovalo na webu, když má finanční zázemí?

Co (ne)vede (ne)děti pracovat

V době, kdy jsem napsal tento článek mi je (či bylo) 17 let, čili osoba na prahu právní dospělosti. Začal jsem se zabývat otázkou, co vede mládence jako jsem já dělat časové-jatky.

Tvorba webu je velmi časově náročná činnost a pokud bych hledal příčinu, proč se tímto zabývám, tak bych našel jádro problému v nechuti hrát.

V čase, kdy jsem byl malý jsem byl prostě děcko přesycené akčními žánry hledající útěk z marnivého hraní v jednotvárném světě. Nesmírně se mi líbilo to, že někdo dokáže poroučet počítači logicky a chtěl jsem to samozřejmě umět taky.

Jako nejjednodušší proud tvorby se mi naskýtal sen tvořit web. Kompilovat programy a psát těžké eseje v PHP, či jiném těžkém jazyce jsem neměl šanci. Zprvu jsem neuměl algoritmus a dále nebyl žádný kvalitní literární základ, kterému bych rozuměl a mohl se z něj učit.

Základní škola mi toho co do programování mnoho nedala. Proto jsem šel na vlastní pěst a naučil jsem se bez cizí pomoci HTML a CSS, z kterého jsem se na střední odpíchl na PHP a dnes pronikám do aplikací ve Windows na starém Borland Delphi.

Jak se stát pokročilým programátorem

1. Naučit se a pochopit jakýkoli statický programovací jazyk
2. Odpíchněte se na nějaký logický jazyk, třeba i teoretický a z něj se naučte chápat, co to jsou datové typy a teoretické chování programu při větvení
3. Začněte aplikovat znalosti v praxi na jakýkoli logický programovací jazyk, který umí pracovat nejen s databázemi.

Závěrem

Pochopí-li někdo takto programování, zvládl přesně to co já a ještě v mnohem kratším časovém období. Pokud máte jakékoli zkušenosti, či připomínky k tomuto článku, využijte možnosti komentářů.